|
|
Změna školního prostředí z hlediska psychického rozvoje a začleňování vietnamských žáků
Pěčová, Ludmila ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na vnímání změny kulturního a školního prostředí respondenty, kteří migrovali do České republiky ve školním věku, a na jejich začleňování do české společnosti. Teoretická část práce definuje klíčové pojmy, jako jsou integrace cizinců, etnikum, migrace, inkluze a adaptace dětí- cizinců. V historickém kontextu se práce věnuje migraci Vietnamců na území České republiky, analyzuje vztah mezi vietnamskou komunitou a majoritní společností a zkoumá důvody pozitivních i negativních vzájemných reakcí. Práce rovněž zkoumá jazykovou bariéru a uzavřenost ve vietnamské komunitě, včetně konzervatismu tradiční rodiny. V praktické části práce byly provedeny polostrukturované rozhovory s respondenty, kteří migrovali do České republiky během školní docházky. Respondenti vnímali začleňování do české společnosti jako náročný proces, ovlivňující různé aspekty jejich života. Pocit vyloučení přetrvával i do dospělosti, i přes snahu integrovat se do kolektivu. Zjištění ukazují, že jazyková bariéra, kulturní a rodinné rozdíly představují výzvy, ale respondenti projevili velkou snahu a píli překonat všechny překážky a začlenit se do zdejšího prostředí.
|
|
| |
|
|
Integration of foreign students in the Czech public higher education: difficulties and opportunities
Odintsova, Eugenia ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je analýza stresových faktorů, se kterými setkávají zahraniční studenti při jejich integraci do České republiky. Všichni respondenti jsou původem ze států Východní Evropy: například Rusko, Ukrajina, Bělorusko. Výzkumný soubor zahrnuje dvě skupiny studentů: - studenti, kteří jsou v ČR méně než jeden rok - studenti, kteří jsou v ČR více než 1 rok Jednou z hlavních metod výzkumu je polostrukturovaný rozhovor s osmi respondenty. Pro měření míry akulturačního stresu byl použit dotazník The Perceived Stress Scale (PSS), který vyplnilo 36 studentů. Mezi dvěma skupinami studentů se objevily rozdíly v míře integrace do české společnosti a znalosti českého jazyka. Výzkum také prokázal vysokou míru souvislosti mezi délkou pobytu v České republice a úrovní akulturačního stresu. KLÍČOVÁ SLOVA zahraniční studenti, stresové faktory, integrace, veřejné vysoké školy
|
|
|
Zahraniční studenti v Československu v 70. a 80. letech
Nnaji, Kristýna ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Zahraniční politika normalizačního Československa byla zcela závislá na politice Sovětského svazu a jím propagované ideologii. Nejužší vztah Československá socialistická republika udržovala se Sovětským svazem a jeho satelity ve východní Evropě, zatímco vztahy se západními zeměmi, orientovanými na spolupráci se Spojenými státy, byly velmi chladné a k jejich obnově docházelo pomalu a postupně. Zvláštní pozici v československé zahraniční politice měly státy rozvojové, obzvláště ty, které směřovaly k socialistickému státnímu zřízení. Především těmto státům Československo poskytovalo pomoc například ve formě finanční, vojenské, materiální, ale i prostřednictvím nabídky studijních stipendií pro jejich občany. Tato pomoc byla poskytována nejenom s cílem přispět k rozvoji méně rozvinutých států, z nichž většina teprve nedávno vyhlásila samostatnost, ale také s cílem šířit socialistickou myšlenku a vliv Sovětského svazu ve světě. Na československých vysokých školách během normalizace každý rok studovaly stovky zahraničních studentů, z nichž většina pocházela právě ze zemí tzv. rozvojových. Zahraniční studenti pocházeli z různých států světa, z různých kultur, a proto se také jejich vnímání československé společnosti a zdejší studijní zkušenosti lišilo. Každý student vnímal své studium zvláštním způsobem a...
|
|
| |
|
|
Informační zázemí pro zahraniční studenty vybrané české vysoké školy
Sikorová, Zuzana ; Římanová, Radka (vedoucí práce) ; Landová, Hana (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je analýza informačního zázemí pro zahraniční studenty na České zemědělské univerzitě. V teoretické části práce je popsána situace zahraničních studentů na vysokých školách, ekonomické aspekty přijímaní zahraničních studentů na vysokoškolské instituce a programy mobility nabízené vysokými školami v České republice. Dále se bakalářská práce věnuje problematice definování pojmu informační potřeby v souvislosti s informačním chováním a druhům informačních potřeb. Informační potřeby zahraničních studentů jsou zjišťovány analýzou zahraničních uživatelských studií. V závěru teoretické části práce jsou popsány služby univerzit a vysokoškolských knihoven pro zahraniční studenty. Praktická část je zaměřena na informační zázemí pro zahraniční studenty na České zemědělské univerzitě v Praze. V úvodu praktické části je stručně popsána Česká zemědělská univerzita, její historie, nabízené programy mobility a počty zahraničních studentů na univerzitě v posledních letech. Dále jsou popsány služby univerzity pro zahraniční studenty - webové stránky v anglickém jazyce, průvodce pro zahraniční studenty a orientační týden. Poslední část práce se věnuje službám Studijního a informačního centra České zemědělské univerzity pro zahraniční studenty. Služby jsou analyzovány na základě...
|
|
|
Komunitní tlumočení a jazykové zprostředkování na základních školách v Praze(případová studie)
Vávrová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová se zabývá komunikací se žáky-cizinci a jejich rodinami na základních školách, se zaměřením na využívání služeb profesionálních komunitních tlumočníků a rovněž samotných žáků-cizinců v roli jazykových prostředníků (tj. tlumočníků neprofesionálních). V teoretické části nejprve shrnujeme problematiku migrace v České republice a dále představujeme dvě hlavní oblasti našeho zájmu: komunitní tlumočení a jazykové zprostředkování, přičemž se věnujeme zejména oblasti školství. V empirické části pak uvádíme výsledky našeho výzkumu, který byl proveden formou případové studie. V rámci výzkumu jsme na vybraných pražských základních školách zjišťovali, jakým způsobem pedagogové komunikují se žáky či rodiči, kteří neovládají český jazyk; do jaké míry využívají služeb komunitních tlumočníků a jaký je jejich názor na roli tlumočníka ve škole a na tuto službu obecně. Dále jsme se pak ptali na to, zda a do jaké míry školy využívají k tlumočení samotné žáky-cizinci a nakolik považují toto řešení za vhodné v různých situacích. K získání uceleného pohledu jsme podobné otázky kladli rovněž komunitním tlumočníkům. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že v našem vzorku respondentů nepředstavuje komunitní tlumočení běžné řešení při překonávání jazykových bariér a přestože je názor škol na tuto službu velmi...
|
|
|
Foreign Students in Czechoslovakia from 1960s and 1970s: Social Life and Relations to the Czechoslovak Population
Medvecová, Mária ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Cajthaml, Petr (oponent)
Práce se zabývá zahraničními vysokoškolskými studenty v Československu (pocházejícími z tzv. rozvojových zemí) v 60. a 70. letech 20. století. Ve středu zájmu práce je každodenní život těchto zahraničních studentů, jejich vzájemné vztahy a konflikty, jakož i jejich soužití s československým obyvatelstvem. Nejdříve bude zapotřebí precizovat obory, na nichž nejčastěji studovali zahraniční posluchači z tzv. rozvojových zemí, a podle toho určit univerzitní archivy, o jejichž materiály se bude opírat výzkum (předběžně lze počítat s výzkumem na Univerzitě Karlově a Univerzitě 17. listopadu v Praze). Kromě otázek studijních se práce zaměří na život studentů na kolejích, případné konflikty, účast na společných akcích (kulturních, společenských apod.), oslavách atd. Výzkum bude samozřejmě nutné kontextualizovat a zasadit do strategií a ambicí Československa v mezinárodní politice, zejména ve vztahu k tzv. rozvojovým zemím. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Západní" cizinci v normalizačním Československu
Mašková, Tereza ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce na základě archivního výzkumu a rozhovorů s jedenácti narátory popisuje aspekty každodenního života západních cizinců v Československu v 70. a 80. letech 20. století. Výpovědi narátorů jsou zasazeny do kontextu - zvláštní důraz je kladen na legislativu a interní předpisy převážně orgánů ministerstva vnitra, které se týkají československé vízové politiky a postavení cizinců ve vztahu k občanům Československa (sňatky) a policejnímu aparátu (rozpracování, sledování). Na základě výpovědí a archivních materiálů je možné vyvodit, že československý režim v západních cizincích nespatřoval a priori ideologické nepřátele a jejich přítomnost v Československu toleroval. Byrokratické procedury byly ovšem nastaveny tak, že bylo možné cizince důkladně kontrolovat. Obavy z neprodloužení pobytu, případně vyhoštění často vedly ty narátory, kteří chtěli v Československu žít trvale, k podvědomému vyhýbání se střetům s režimem. Všichni narátoři se k tehdejšímu režimu staví kriticky a dovedou přesně charakterizovat jeho podstatu a hlavní negativa, zároveň ale některé aspekty života v normalizačním Československu vnímají pozitivně (solidarita mezi přáteli, více volného času aj.). Klíčová slova každodennost, normalizace, orální historie, přistěhovalectví, vízová politika, zahraniční studenti, západní cizinci 2
|
|
|
Služby knihoven veřejných vysokých škol v České republice zaměřené na zahraniční studenty: analýza současného stavu
Jeřábková, Eva ; Landová, Hana (vedoucí práce) ; Stöcklová, Anna (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce bylo popsat a zhodnotit současný stav služeb, které poskytují knihovny veřejných vysokých škol v České republice zahraničním studentům. První kapitola stručně charakterizuje vysokoškolské knihovny v České republice a zaměřuje se na legislativní rámec, financování, institucionální zázemí, uživatele, poskytované služby a zdroje informací charakteristické pro vysokoškolské knihovny. Druhá kapitola se věnuje zahraničním studentům na vysokých školách v České republice. Podává přehled prací, které se tematikou zahraničních studentů v České republice doposud zabývaly, na základě statistických údajů přibližuje, jaké veřejné vysoké školy zahraniční studenti v České republice upřednostňují a ze kterých zemí k nám přicházejí. V kapitole jsou zmíněny bariéry, se kterými se mohou zahraniční studenti setkat při studiu a kontaktu s knihovnou. Třetí kapitola představuje stěžejní část práce. Obsahuje zprávu o provedeném průzkumu mezi knihovnami veřejných vysokých škol v České republice, kterým byl zaslán dotazník o službách poskytovaných zahraničním studentům. Tato kapitola souvisí s předchozí kapitolou zabývající se obecnou charakteristikou bariér a popisuje praktické a konkrétní způsoby, kterými se vysokoškolské knihovny snaží překonávat bariéry mezi knihovnou a zahraničními...
|
host ::
RSS.